Homeopatika ano, nebo ne?
Milena Kovářová homeopatickou léčbu vyzkoušela u svého dítěte, ale bezúspěšně. Oproti tomu Lenka Kratěnová vidí v celostní medicíně nejlepší cestu ke zdraví svých dětí.
Kratěnovi mají syna Davida (5,5), dceru Anežku (15) a obě děti jsou alergici. Davida už od šesti měsíců trápil atopický ekzém a Anežku pro změnu pylová alergie.
„Syn se narodil císařským řezem,“ říká Lenka. Měla infekci plodové vody, takže hned po narození dostali se synem antibiotika. David býval často nemocný, míval záněty horních a dolních cest dýchacích a podivné červené fleky na chodidlech, které se vždy objevily během nemoci. „Býval často zahleněný, měl záněty dutin a do pěti let bral antibiotika asi čtyřikrát. Jeho stav se však nelepšil.“ Chození po doktorech si Lenka užila i s dcerou Anežkou.
„Kvůli její pylové alergii jsme navštěvovaly alergologii a imunologii, ale nic se nevyřešilo. Imunoložka nám však řekla, že polovinu dceřina zdraví máme ve své moci. Doporučila nám, aby dcera nejedla nic, co obsahuje cukr a mléko, aby se otužovala a aby hodně pila. Poctivě jsme se jejími radami řídili.“
Anežka se skutečně otužovala a vyhýbala se alergizujícím potravinám. Kromě toho ještě dostávala léky na potlačení alergických reakcí - kýchání a slzení. Její zdravotní stav se díky lékům mírně zlepšil. Jenže brát dlouhodobě tolik chemie nepokládala Lenka za správné východisko. Když dcera léky po dlouhé době na chvíli vysadila, okamžitě se vrátilo všechno do původních kolejí.
„Pochopila jsem, že ty léky jsou jenom na zklidnění a potlačení příznaků nemoci, ale ve skutečnosti tu nemoc neléčí.“
Kromě pylové alergie měla Lenčina dcera Anežka také závažné problémy s úzkostí a strachem. Pronásledovaly ji špatné sny a fobie. Když jí bylo devět let, rozhodla se s ní Lenka vyhledat psycholožku se specializací na psychosomatiku - na vliv psychiky na zdraví.
„Na psychoterapii nám sdělili zásadní informaci, že dceřina alergie souvisí s její nízkou psychickou odolností. Pokud žije v napětí a stresu, snižuje se její imunita a alergie se zhoršuje. Tehdy jsme se dostali přece jenom o kousíček dál ve zjišťování příčin dceřiných potíží.“
Lenka mezitím vyhledávala další informace, jak by mohla svým dětem pomoci. A tak se dostala k homeopatovi, ordinujícímu v menším městě. Doporučila jí ho kamarádka. Měla s ním dobré zkušenosti a navíc, návštěva u něj nebyla tolik finančně náročná jako u jiných jeho kolegů. „Homeopat si s námi hodinu povídal, aby se dozvěděl, co všechno mělo na dceru vliv.“
Po vyšetření a důkladném rozhovoru o tom, jaké měly děti potíže předtím, jaký byl jejich porod, jaký je zdravotní stav rodičů, jim sdělil, že synův ekzém je s velkou pravděpodobností reakcí na očkování. „Bylo nám řečeno, že toxinů, kterými je zahlceno jeho tělo, se organismus zbavuje tím, že je ‚posílá‘ pryč přes kůži. Dceři doporučil, aby vyzkoušela bezlepkovou dietu, díky tomu si prý posílí imunitu a zároveň bude i psychicky odolnější. Oběma dětem předepsal homeopatika. Synovi na odhlenění a dceři mimo jiné na zmírnění úzkosti.“ Díky homeopatikům se úzkost zmírnila a těžké sny a fobie už Anežka nemá. David se atopického ekzému zbavil.
Homeopatie je Lence sympatická proto, že je to celostní, komplexní pohled na člověka a léčí tělo i duši. „Líbí se mi, že homeopatie jen ‚nezalepuje‘ příznaky, ale jde do hloubky a hledá hlubší souvislosti nemoci. Myslím si, že klasická medicína by měla s tou alternativní spíše spolupracovat, než vyjadřovat vůči ní pohrdavé postoje, jak jsem si občas přečetla v prohlášeních různých ‚normálních‘ lékařů. Nemocný člověk se může ke svému zdraví opět vrátit a dopracovat se k harmonii svého těla, která je skrytá v každém z nás. Díky homeopatii vidím cestu, jak se nemoci mých dětí dají vyléčit. Výsledky jsou zatím dílčí, ale jsou. Obě děti na homeopatika reagují. Tento způsob léčení a detoxikace organismu probíhá po vrstvách, nejde to všechno najednou. Náš homeopat to přirovnal k cibuli, ze které postupně oloupeme slupky, až se dostaneme k podstatě - ke zdraví.“ U stejného homeopata se nyní úspěšně léčí i Lenka a její manžel.
Proti: Kuličky nezabralyMilena má sedmiletého syna Petra, který trpí častými angínami. „Náš pediatr mu samozřejmě dával antibiotika a nemoc mu vždy ustoupila. Jenže třeba za měsíc už měl angínu znova a některé léky už na něj nezabíraly.“
Milena je zaměstnaná, ale se synem bývá kvůli nemoci často doma. Syn musí pracně dohánět to, co ve škole zameškal, a Milenin zaměstnavatel nemá velké pochopení pro její mateřské povinnosti. Petrovy chronické zdravotní problémy jim zkrátka velmi komplikují život. Od podzimu do léta bývá Petr nemocný každých čtrnáct dní. Milena začala se synem chodit na imunologii a Petr bere dlouhodobě léky na zlepšení odolnosti. Ještě předtím však na doporučení známé vyhledaly homeopata.
Milena by už vyzkoušela jakoukoli metodu, jen kdyby Péťa celou zimu každročně nepromarodil. „Váhala jsem s tím, protože známá mi říkala, že je to dost drahé, a my opravdu nemáme peníze nazbyt. Navíc ani dost dobře nechápu, jak mohou ty sladké kuličky, ve kterých je prý jen nepatrná stopa účinné látky (jak jsem si někde přečetla) někoho vyléčit. V našem okolí homeopat není, tak jsme museli kvůli tomu cestovat do Prahy. Vzala jsem si na ten den dovolenou a jela se synem někam na druhý konec města. Homeopat se mě vyptával, jaké měl syn nemoci, jakou má povahu. Potom mu dal přímo na místě do úst jakési kuličky, zaplatila jsem 1 600 korun a šli jsme domů.
Možná, že jsem neměla dost velkou trpělivost chodit tam víckrát a investovat další peníze, ale podruhé jsme tam už nejeli. Žádný výsledek se nedostavil. Byla jsem jen naštvaná, že mě to stálo tolik peněz. Přesto vím, že polykání antibiotik také není východisko. Snažím se hledat jiné cesty. Zajímám se o bylinky a dnes už vím, že synovi pomohou. Když kašle, pomůže mu jitrocel, který sama sbírám a suším.“