Stoupá počet alergií na potraviny

Imunitní systém člověka reaguje podrážděně na stravu, kterou konzumujeme po celá staletí. Zvýšenou citlivostí na jídlo, takzvanou potravinovou alergií, trpí dvě až čtyři procenta dospělé populace a osm procent dětí ve věku do tří let.

Podle statistik je takových lidí v České republice přibližně 300 tisíc, ale těch, které k tomu trápí ještě další alergie, je podstatně víc. Počet citlivých lidí na potraviny se v posledních deseti letech zdvojnásobil. Ucelená koncepce na řešení tohoto problému u nás však neexistuje.

Tlak na pojišťovny

„Záleží především na pacientech, aby vytvořili s lékaři tlak na zdravotní pojišťovny a ty nakupovaly takovou péči, jakou pak pacienti potřebují,“ uvedl Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.
U dětí se nejčastěji vyskytují alergie na mléko, vejce, mouku, oříšky a sojové výrobky. U dospělých převažují alergie na ryby, ořechy, med či mák. Alergie na ryby má podle statistik v Česku asi 50 tisíc lidí.
„Obecně se alergie projevují vyrážkami či zhoršením atopického ekzému, který silně svědí. Nejčastěji však postižené pálí jazyk, otečou jim rty, mnohdy mají i bolesti v krku. Méně známé jsou příznaky křečí v žaludku, pocity na zvracení, průjem či nadýmání,“ uvedla pro ČTK alergoložka Blanka Haindlová.
Uřady pacientů, které lékaři léčí například na žlučník, se může ukázat, že mají alergii na plísňové sýry, ryby či zeleninu. Samostatnou kapitolu tvoří alergie na konzervační látky v džusech a na barviva z limonád, uvedla Haindlová.

Nic už není stejné

Proč naše tělo reaguje negativně na potraviny, které zná už po staletí? „Ty potraviny už nejsou stejné a náš imunitní systém také není stejný. Z přemíry užívání léků mu chybí přirození nepřátelé, a tak útočí i na látky, které jej neohrožují,“ vysvětluje Cikrt.
Lékaři i úředníci z ministerstva zdravotnictví se tak shodují, že potravinové alergie nejvíce souvisí s přetechnizovanou dobou.
„Jsme ze všech stran bombardováni cizorodými látkami, se kterými se náš organismus v předešlých staletích nesetkával, a tyto nepřirozené reakce jsou toho důsledkem,“ řekla Deníku alergoložka Petra Dohnalová.
„Často neovlivníte, kde žijete a co dýcháte, ale jaké potraviny jíte, můžete ovlivnit lehce,“ myslí si Cikrt.