Smažený kapr není pro všechny

Dozlatova usmaženého kapříka s bramborovým salátem si o štědrovečerní večeři nemohou dopřát tisíce Čechů. Trpí alergií na rybí maso. Konzumace ryb jim může způsobit zdravotní potíže různého druhu. Mezi ty méně závažné patří vyrážky nebo otoky. Nejhorší variantou může být rozvinutí anafylaktického šoku, kdy pacienti naléhavě potřebují okamžitou lékařkou pomoc.

Jinak jim hrozí smrt. Podobně jako alergie na ořechy proto může být alergie na ryby velmi nebezpečná. Celkem v ČR žije až 50 000 alergiků na rybí maso.

Většině alergiků na ryby je přitom jedno, zda si dají kapra nebo lososa. Alergii na ryby totiž nejčastěji způsobuje bílkovina parvalbumin, která je obsažena v mase sladkovodních i mořských ryb. Nerozhoduje ani, zda si dáte kapra na modro, řízek nebo pečenou rybu. Bílkovina-alergen je odolná vůči jakémukoli tepelnému zpracování i mrazu. Existují však i alergici, kteří jsou citliví pouze na jediný druh ryby, například tresku.

Z alergie na ryby nikdo „nevyroste". Nespraví se věkem, potrvá do konce života. Není tedy radno zkoušet, co to se mnou udělá dnes.

Některým citlivým jedincům může vadit i zpracovávání rybího masa nebo vdechování výparů. Měli bychom dávat pozor i při vaření, tedy rybu a například řízky smažit odděleně, na jiném oleji i pánvi. Ryby jsou z mnoha důvodů zdravé a měly by mít v našem jídelníčku stálé místo. Vzhledem k nebezpečí alergie však někteří pediatři či dietologové doporučují rodičům, aby dětem ryby dávali jíst až po třetích narozeninách - a velmi opatrně. Rozhodně by toto opatření mělo platit v případě, že je na ryby alergický někdo z blízkých příbuzných dítěte. Pokazit si Štědrý večer komplikací s jídlem určitě nestojí za to.

Dospělí by dále měli dávat pozor na konzumaci ryb a vína dohromady. Oboje může obsahovat histamin a způsobit zdravotní potíže. Naštěstí nejde o příliš častý jev.