Existují potraviny, které sice dobře chutnají, ale mohou vašemu dítěti způsobit spoustu nepříjemností, protože je na ně alergické. V takovém případě nemáte na vybranou – prostě je nebude jíst.
Přísnost je v tomto případě na místě. Anna Šimková (32) už ví, že pro jejího čtyřletého syna Petra znamená slovo „ořechy“ slovo zakázané, a to od chvíle, kdy je zhruba před rokem přidala omylem do jídla a on se málem udusil. „Bylo to hrozné, nevěděla jsem, co mu je, zavolala jsem záchranku a Petříka odvezli do nemocnice. Měl anafylaktický šok. Dostal nějakou injekci, aby mohl dýchat. Další testy prokázaly silnou alergii na ořechy,“ vzpomíná Anna. Bohužel, potravinovou alergií trpí na celém světě asi 4 % populace a zatímco v dospělosti se s touto alergií setkávají 2–4 % lidí, děti mají větší smůlu. Bývají postiženy častěji, ve věku do 3 let až v 8 % případů. „U malých dětí je potravinová alergie velice častá, u nás reálný spouštěč kopíruje složení kojenecké a batolecí stravy,“ říká primář dětské kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce MUDr. Martin Fuchs.
„Na prvním místě tedy najdeme alergii na bílkovinu kravského mléka, a to je možné i u plně kojeného dítěte. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které maminky snědí, se dostanou až do mléka mateřského, a tak mohou vyvolat u citlivých jedinců s alergologickou dispozicí neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška nebo průjem, dokonce i s krví. Typickým projevem jsou kojenecké koliky, provázené pláčem, kopáním či přitahováním nožiček k bříšku,“ dodává lékař. Pokud se takovému dítěti později nabídne mléko náhradní, nepřekvapí vás časná vyrážka, otoky, eventuálně i dušnost. Řešení je ale jednoduché – mléčné bílkoviny se ze stravy maminky a popřípadě i dítěte vysadí.
PŘÍČINY VÝSKYTU ALERGIE
Ptáte se (stejně jako paní Anna), proč právě vaše dítě trpí potravinovou alergií? Z imunologického hlediska (potažmo alergologického) komunikujeme s okolním světem prostřednictvím kožní bariéry a skrze sliznice, které jsou pro látkovou výměnu předurčeny. Co to znamená? Že prostřednictvím sliznic dýcháme a také trávíme, ale to, co vdechujeme nebo polykáme, je i miniaturním světem plným nebezpečí (různé mikroorganismy, toxické látky). A k tomu, aby toto ohrožení naše tělo poznalo, slouží právě imunita. „Bez ní bychom nezvládli ani banální rýmu a cokoli nesterilního, co bychom pozřeli, by nás ohrozilo na životě. Naše obranyschopnost se naučila rozlišovat mikrosvět organických částeček pomocí povrchových znaků, a ty jsou obvykle bílkovinné povahy,“ vysvětluje dr. Fuchs. Pokud je něco „podezřelého“, imunita zahájí opatření. Ovšem nikdo nejsme dokonalý, a tedy ani naše imunita, která zamění podezřelého s nevinným. Plných 40 % obyvatel se narodí s dispozicí k alergickému onemocnění.
„U pětiny z nich se toto vychýlení projeví potravinovou alergií ještě v průběhu prvního roku života,“ říká lékař. Proč se bílkovinné znaky mléka, vajíčka, obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, koření či ořechů začnou v organismu chápat jako nebezpečné, to se neustále zkoumá. Kromě genetiky může být příčinou pokřivený životní styl – stres, přehnaná čistotnost maminek, domácí „sterilizující“ izolace, či naopak kolektivní dětská zařízení, více nemocí, více antibiotik, více chemie, více očkování atd. Ať to je jakkoli, u 8 % dětí potravinová alergie propukne a přibližně u 2–4 % přetrvává až do dospělosti.