Pozor na složení potravin

Víte, že sníte během dne přes sto látek, které mohou potenciálně spustit alergii? Kritické je bohužel i to, že zejména v hotových pokrmech bývají obsaženy látky, o kterých byste to ani neřekli.

PŘEDCHÁZEJTE RIZIKŮM 

Zkoumejte tedy, co v nich je, čtěte všechno, co je na potravině napsané. Například stopové množství ořechů (zvláště arašídů) je obsaženo v mnoha potravinách. A arašídy umějí být pěkně zákeřné – i minimální množství (jenom 2 miligramy!) totiž může způsobit životu nebezpečnou reakci krevního oběhu. Kromě ořechů pak můžete najít v „hotovkách“ třeba celer, mléko a koření. Napadlo by vás, že i v kečupu můžete najít stopové množství mléka? To vše pak znamená pro alergika a jeho rodinu docela náročnou situaci, zejména při nákupu nebo návštěvě obyčejné restaurace. Pokud tedy vaše dítě trpí potravinovou alergií, měli byste mít po ruce neustále potřebné léky.

I když v případě potravinové alergie je skutečně efektivní léčbou právě vyhýbání se alergenům. Proto je potřeba nejdříve vědět, na co přesně jste alergičtí, abyste se tomu mohli vyhnout. Sami doma můžete vést svému dítěti alergologický deník, do něhož budete zapisovat vše, co dítě snědlo a vypilo. U kojenců a malých dětí hrají velkou roli mezi alergeny zejména živočišné bílkoviny (kravské mléko a slepičí vejce), u dospělých je spektrum mnohem rozsáhlejší. V případě lehkých potravinových alergií mohou pomoci antihistaminika, která zabrání symptomům, jako je svědění, otoky nebo kopřivka.

V případě lidí, kteří se musejí obávat anafylaktického šoku, je dobré mít při sobě předepsaný tzv. balíček první pomoci (kde nesmí chybět především adrenalin v autoinjekci atd.) a nosit ho všude s sebou.

ZKŘÍŽENÁ ALERGIE

Sníte jablko a okamžitě vám popraskají rty, zduří vám hrtan tak silně, že ani nemůžete dýchat a polykat? Pak jde o tzv. orální alergický syndrom. Objevuje se nejčastěji ve spojení s další alergií – pokud jde o jablko, pak se velice často objevuje i alergie na břízu. Můj nejstarší syn je toho příkladem. Trpí alergií na trávy, stromy a ambrozie, z nichž jeden alergen je právě bříza. Ještě nedávno jsem se hodně zlobila, že nechce jíst jablka. Prý mu dělají v puse neplechu. Nejdřív jsem si říkala, že je prostě jen mlsný, ale pak mi alergoložka řekla něco o zkřížené alergické reakci.

Podle odborníků velká většina lidí, kteří mají pylovou alergii (postaru sennou rýmu), trpí zkříženými reakcemi na potraviny. Většinou se nejdříve objeví pylová a pak potravinová alergie. Nejznámější jsou zkřížené mechanismy právě se zmíněnou břízou a lískou – české ovoce, česká kořenová zelenina, syrové brambory a především stromové ořechy. Totéž platí například u: pelyněk versus heřmánek; slunečnice versus kořenová zelenina; latex (rukavice, dudlík) versus banán, kiwi, avokádo; trávy versus obiloviny. Obdobné vztahy platí i v říši živočišné: kravské mléko versus kozí mléko, ale například i kravské mléko versus sója a dokonce roztočová alergie versus korýši a měkkýši (krevety, ústřice, chobotnice aj.).

CO VLASTNĚ JÍST?
Pokud se odhalí příčinný alergen, je léčba poměrně snadná. „Když se najde spouštěč alergické reakce, z diety se striktně odstraní,“ říká primář Fuchs. Ovšem ne vždy je dobré automaticky vytvářet „speciální dietu“, jednostranná výživa může vést k projevům nedostatku (zvláště u malých dětí). Je tedy dobré být neustále v kontaktu se svým lékařem. Mimochodem, alergie se mohou v průběhu života měnit, takže někdy je nutné proces hledání spouštěčů několikrát zopakovat. I přesto existují potraviny, které jsou v porovnání s jinými mnohem nebezpečnější. Mezi ně patří mléko a mléčné produkty, vejce, ryby, měkkýši a také ořechy. Těmito potravinami byste neměli své děti během prvního roku života (raději až do 3 let) krmit vůbec.

Všeobecně se tedy doporučuje, aby bylo dítě kojené co nejdéle a zároveň aby maminka dbala i na svoji správnou výživu (a omezila vysoce rizikové potraviny, které se mohou mateřským mlékem dostat k dítěti). Od sedmého měsíce začněte s příkrmy, ale opatrně přidávejte zeleninu jednu po druhé, abyste si ji „otestovala“. Řiďte se pravidlem: Za jeden týden zaveďte jenom jednu zeleninu. „Vzdejte“ se potravin, které obsahují přídatné látky (tzv. „éčka“). Jezte co nejvíce čerstvých potravin (nemusí to být jen syrová zelenina a ovoce, některé druhy přípravy způsobí, že se potravina stane stravitelnější). Snažte se vytvářet určitou jídelní kulturu – nejezte ve spěchu, nenakupujte ve fastfoodu, a pokud je alergikem jen někdo z rodiny, naučte se jíst „zdravě“ všichni, aby to nebylo tomu „postiženému“ líto.

Nejčastější příznaky přecitlivělosti na potraviny: Svědění, kopřivka (svědivá vyrážka), ekzém Bolesti břicha, nauzea (nevolnost), zvracení, nadýmání, průjem Otok i zarudnutí spojivek Orální alergický syndrom – svědění patra, dysfagie (porucha polykání), otoky jazyka i rtů Nosní sekrece i obstrukce, kýchání, otok, dysfonie (změna hlasu), dušnost, sípání, kašel (typický je suchý „staccato“), tíseň či tíže na hrudi, obstrukce (zúžení) dolních dýchacích cest až bronchospazmus (stažení průdušek)

Důležitá pravidla Nekompromisní zákaz nebezpečných potravin Pozor na skryté alergie (restaurace, školní jídelny, podniky rychlého občerstvení, zmrzliny, sušenky, čokolády s náplní, těsta, omáčky, míchané saláty, míchané nápoje atd.) Dbejte na dokonalé označení potravin, sledujte znalosti o zdroji, složení a možné kontaminaci Nekonzumujte při větší fyzické námaze (a bezprostředně po ní) Nekonzumujte neoznačené či nespolehlivé potraviny (mimo domov, u sousedů, přátel...) Nekombinujte proanafylaktické potraviny s alkoholem, kávou, aspirinem, nesteroidními antirevmatiky Mějte pod kontrolou, co a kdy sníte