Odborníci se shodují v tom, že v poslední době dochází u dětí k celkovému nárůstu počtu alergií. Na druhou stranu, pokud jde o nesnášenlivost určitých druhů jídel, drží se úroveň u nejmenších dětí v batolecím věku již zhruba 20 let na stejné úrovni, tedy okolo 5-7 %.
To je celkem dobrá zpráva. Hlavními alergeny tak zůstávají ty z ovzduší, tedy roztoči, pyly trav a dráždivé mikročástice z kožíšků a peří zvířecích mazlíčků, zejména koček a papoušků.
Sice až třetina rodičů batolat udává, že je jejich dítko alergické na nějaký druh jídla nebo pití, ale téměř devět desetin těchto případů není skutečnou alergií a jedná se o jiný mechanismus nesnášenlivosti potravin (např. o chybějící enzym na zpracování mléka a mléčných výrobků).
Nejčastějšími projevy potravinové alergie jsou bolesti bříška, zvracení, průjmy a vyrážka. Dítko s těmito problémy také pomaleji přibývá na váze a má sklon zaostávat v růstu, proto je důležité potíže odstranit co nejdřív. Náprava je naštěstí jednoduchá - stačí vyřadit dotyčný alergen z dětského jídelníčku a zdravotní stav se upraví.
A nač bychom u svých ratolestí měli dávat největší pozor?
Alergickými ‚evergreeny‘ jsou dnes, stejně jako dřív, zvláště:
kravské mléko a mléčné výrobky
slepičí vejce
pšenice a produkty z pše-ničné mouky
arašídy a sezam
ryby a korýši.
Pokud se u vašeho dítka projeví podobná alergie, není třeba věšet hlavu. Okolo třetího roku věku dítěte totiž jeho imunitní systém a zažívání celkově zaznamená velký vývojový skok, a to se většinou projeví i v míře snášenlivosti dráždivých látek. Takže např. alergie na mléko v tomto věku vymizí u 80 % dětí a na vejce u 50 % pacientů.
Jen alergie na arašídy se nemění, což je o to paradoxnější, že děti do 3 let by ořechy neměly jíst vůbec. Jejich příměsi však bývají v cukroví, čokoládě atd., takže by rodiče měli dávat pozor i na potraviny s jejich stopovým výskytem a vyřazovat je z dětského jídelníčku.
Platí, že čím později děti různé ‚oříškoviny‘ ochutnají, tím budou odolnější proti jejich alergenu. Toto ‚vyrůstání‘ z potravinové alergie sice vede k mírnému optimismu, rozhodně však neuškodí v pozdějším věku raději neexperimentovat s exotickým ovocem a kuchyněmi (silná alergie může být i na některé koření a přísady do vaření, např. kari nebo solamyl)...
Naopak špatná zpráva je, že s přibývajícím věkem se místo potravinové alergie objevují, a to stále častěji, jiné alergické nemoci, jako je senná rýma nebo astma, proto je dobré dítě pečlivě sledovat.