Na rybách si v naší republice nepochutná až 50 000 alergiků

Jezte ryby - jsou zdravé! Neplatí to ovšem pro všechny. Konzumace ryb může pro řadu lidí představovat zdravotní rizika. Alergie na ryby patří k nejčastějším potravinovým alergiím, která může dokonce zavinit život ohrožující reakci.

Jen v České republice je na rybí maso alergických asi 50 000 lidí. Někteří alergologové proto doporučují rodičům, aby svým dětem rybí maso zařazovali do jídelníčku až od tří let.

Hlavním alergenem z ryb je bílkovina parvalbumin. Jde o vůbec první alergen, u kterého bylo popsáno jeho přesné složení. Parvalbumin je vysoce odolný vůči jakémukoli i tepelnému zpracování ryb.

Vyskytuje se ve svalech sladkovodních i mořských ryb i dalších nižších obratlovců. Malé množství tohoto alergenu existuje i ve svalech vyšších obratlovců.

Rybí maso je pro člověka důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích. Současně ovšem konzumace rybího masa může vyvolávat alergické reakce. Jejími příznaky jsou změny na kůži, zvracení nebo průjem, někdy mohou nastal i velmi závažné zdravotní problémy. Potíže přitom nemusí způsobit pouze konzumace ryby. Některým alergikům vadí i pouhé potřísnění kůže nebo inhalace par při přípravě jídla z ryb.

Parvalbumin obsahuje maso všech ryb - mořských i sladkovodních. Pokud alergik trpí alergií na kapří maso, je vysoce pravděpodobné, že u něj zdravotní potíže vyvolá i konzumace tresky nebo lososa. Někteří alergici ovšem mohou reagovat jen na „svůj" druh ryby, například tresku. Pokrmy z jiných druhů ryb jim nemusí způsobovat potíže.

Dalším alergenem, který souvisí s konzumací ryb, je parazit Anisakis simplex. Tímto parazitem je napadeno až osmdesát procent mořských ryb, které žijí v hejnech (tresky, makrely, sledi).Svalová bílkovina (tropomyozin) se vyskytuje i u řady dalších živočišných druhů: měkkýšů, korýšů, ale i švábů a roztočů. Pokud je pacient na tuto bílkovinu alergický, může mít potíže po konzumaci korýše, měkkýše i ryby napadené zmíněným parazitem.Lidé se silnou alergií na roztoče by se měli vyhýbat pochoutkám z mořských plodů i oblíbenému japonskému suši.

Konzumace rybího masa může způsobit zdravotní problémy i jedinci, který není na ryby alergický. Jde o případy nadměrného požití histaminu. Tato látka vzniká z bílkovin působením bakterií. Kromě ryb se vyskytuje také ve zrajících sýrech, kvasných nápojích a vínu. Histamin nezničí ani tepelná úprava potravin. Síla reakce je závislá na množství požité potraviny - čím víc histaminu sníme, tím je silnější. To u „běžné" alergické reakce neplatí, k jejímu spuštění stačí i několik molekul alergenu. Otrava histaminem naštěstí nebývá příliš častá.

Alergie na ryby hrála významnou roli v historii celého oboru alergologie. Právě na jejím základě se podařilo dokázat, že alergickou reakci vyvolává faktor kolující v krvi pacienta, který reaguje s daným alergenem. Až o mnoho let později, v roce 1967, byl imunoglobulin E popsán jako spouštěč a přenašeč alergické reakce.