Plísně jsou významné alergeny. Vedle pylu, potravin, léků a dalších alergenů patří do velké skupiny látek, které mohou u citlivých lidí způsobit nepřiměřenou imunitní reakci jejich organismu. Tělo pacienta působení alergenu nesnáší a začne se proti němu bránit. Tak vzniká alergie.

Alergikům škodí zejména ty druhy vláknitých plísní, při jejichž růstu vznikají spory. Druhy plísní se podle svého zabarvení dají rozlišit pouhým okem. Zelené a černé zabarvení je charakteristické pro Penicilium a Aspergily, červené pro Merulius nebo plísně, se kterými se setkáváme nejčastěji doma. Spory plísní u alergiků vyvolávají alergie dýchacích cest, nejčastěji alergickou rýmu nebo astma.

Plísně můžeme rozdělit do dvou velkých skupin:

VENKOVNÍ PLÍSNĚ

Venkovní plísně alergikům nesvědčí při pobytu mimo domov. Na množství spor plísní v ovzduší mají rozhodující vliv klimatické podmínky. To je podobná situace jako v případě dalšího významného alergenu, pylu. Největší výskyt plísní v ovzduší existuje v pozdním létě a na počátku podzimu. Plísním vyhovuje teplé a vlhké počasí.

• Alergici na plísně by se preventivně měli vyhýbat procházkám v lese po dešti nebo za mlhy, nevhodné jsou i výlety na louky nebo do blízkosti vodních ploch.
• Vysoký výskyt plísní je i v listí, půdě a kompostu. Alergik by se nikdy neměl věnovat podzimním pracím na zahradě.
• Dalším doporučením je vyvarovat se kontaktu s odpadky, které jsou několik dnů staré, například při vynášení pytlů smetí k popelnicím.
• Riziko velké koncentrace plísní představují i domy nebo byty, kde se dlouho nebydlelo.

DOMÁCÍ PLÍSNĚ 

Domácí plísně mohou alergikům působit problémy ve vlastním bytě. Nejlépe se jim daří v uzavřeném prostředí, kde je vlhko, temno a teplo. Ideální čas pro množení plísní v bytě nastává v době, kdy se snižují venkovní teploty, v bytech se začíná topit a méně se větrá.

• V domácnosti s alergikem by se mělo vždy dostatečně větrat, a to zejména v místnostech, kde se plísním nejvíc daří – kuchyních, koupelnách, sklepech, prádelnách.
• Dobrý pozor bychom si měli dávat na pokojové rostliny: pokud je hlína v květináči potažená bílým povlakem, jde o plíseň. Pěstovat větší množství pokojových květin není v bytě alergika vhodné – a už vůbec není zdravé umisťovat je do místností, kde se spí.
• Zejména ve starších bytech nebo domech musí jejich majitelé vyřešit problémy s vlhkostí. Plísně mohou růst i na zdi pod tapetou. Pokud jste alergici, tapety raději oželte.
• Zdrojem plísní se mohou stát i zbytky potravin.

Preventivní opatření proti vzniku plísní v bytě jsou podobná jako v případě prachu nebo roztočů.

• Nevhodné je používání péřových přikrývek a polštářů. Výrobky z dutého vlákna budou pro alergika vhodnější za předpokladu, že je budete často prát. Často je potřeba měnit i lůžkoviny.
• Z dětských postýlek by měly zmizet plyšové hračky
• V celém bytě se vyplatí minimalizovat množství textilií – závěsů, záclon, koberců atd.
• Používejte kvalitní vysavač s vysokou účinností filtrace
• Nábytek a podlahy čistěte vlhkou utěrkou, abyste zabránili víření prachu.
• Boj proti všem bytovým alergenům – roztočům, prachu, plísním – musí být komplexní.
• Alergik by při úklidu rozhodně neměl pomáhat. Pokud je to nezbytné, měl by používat ochrannou masku.
• V domácnostech s alergikem se nedoporučuje chovat žádná zvířátka se srstí nebo peřím.
• Alergikům pomáhají i vhodné čističky vzduchu bez zvlhčovače s účinným HEPA filtrem. Ideální vlhkost v bytě se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty. Při vyšší vlhkosti vznikají ideální podmínky pro množení roztočů a růst plísní. Nižší vlhkost naopak nežádoucím způsobem vysušuje sliznice.

Historie článků: alergie na plísně