Mléko a mléčné výrobky

Mléko a výrobky  tvoří od narození do stáří významnou součást naší stravy, i když je často možné setkat se s názorem, že mléko potřebují pouze kojenci a malé děti. Tento názor se opírá o skutečnost, že žádný další savec kromě člověka v dospělosti mléko nepije. Pravdou je, že část populace má s trávením mléka potíže - ty jsou způsobeny buď alergií na bílkovinu kravského mléka, nebo nesnášenlivostí mléčného cukru, tzv. laktózy.

Jedinců, kteří intolerancí laktózy trpí, je však jen asi 5 % a alergie se často během života mění. Není proto nutné mléko ani mléčné výrobky paušálně zavrhovat - a to ani u dětí, ani u dospělých.

DRUHY MLÉKA

Když se řekne „mléko“, většina lidí si automaticky vybaví mléko kravské. Do popředí se však v posledních letech dostává i nabídka jiných druhů. Kozí mléko si kvůli své poměrně štiplavé chuti získává oblibu pomaleji. V porovnání s plnotučným kravským mlékem však obsahuje méně tuku a naopak více bílkovin a sacharidů. Je také bohatší na vitamin A, draslík a vápník. Kozí mléko je (pravděpodobně) díky stavbě bílkovin lépe snášeno dětmi s alergií (včetně alergie na bílkovinu kravského mléka). Na druhou stranu obsahuje větší množství laktózy, není tedy řešením při její nesnášenlivosti. Stále rozšířenější, byť většinou ve vyšší cenové kategorii, jsou v současné době různé druhy kozích sýrů, a dokonce i jogurtů.

Sójové mléko, nebo správněji sójový nápoj (nejedná se o „produkt mléčné žlázy savců“), se získává ze sójových bobů. Obsahuje zhruba stejné množství bílkovin jako mléko kravské, tyto bílkoviny jsou ale pro člověka o něco hůře využitelné. Množství tuků se oproti kravskému mléku také příliš neliší. Sójové mléko neobsahuje laktózu, je proto vhodné pro děti, které trpí její nesnášenlivostí. Naopak v případě alergie na bílkovinu kravského mléka není sójový nápoj vhodným řešením. Sója je totiž sama o sobě poměrně silný alergen a dětský organismus na ni nemusí reagovat dobře.

Sójové (ani jiné obilninové) mléko není v žádném případě stoprocentní náhradou kravského mléka u dětí, které se stravují např. podle zásad veganství. Neposkytuje totiž dětskému organismu dostatek plnohodnotných bílkovin, ale ani dobře využitelných vitaminů nebo minerálních látek.