Pozor, včela!

Nemáte rádi komáry, vosy a jiný hmyz, protože se bojíte jejich nepřátelského zásahu? Většina lidí štípance bez problémů přežije, malé procento má však po bodnutí hmyzem alergickou reakci, která je může ohrozit na životě.

Loni v létě se mi dostala včela do kalhot a musela jsem na pohotovost, protože mi noha otekla do trojnásobných rozměrů.
Těžko se mi dýchalo (jsem astmatička), spustila se mi rýma a celkově mi bylo nevolno. Vzhledem k tomu, že užívám pravidelně antihistaminika, a že jsem měla po ruce inhalátor s kortikoidy, nedošlo prý k nebezpečnému anafylaktickému šoku. Nikdy předtím mě včela neštípla, takže jsem na podobný útok nebyla připravená, a tudíž ani vybavená tzv. „pohotovostním balíčkem“, který obsahuje léky první pomoci - antihistaminika, kortikoidy a adrenalin v autoinjektoru. Podle statistik patřím mezi 1-3 % lidí, u nichž se po bodnutí hmyzem objeví alergická reakce. U dětí bývají alergické reakce na hmyz méně časté, spíše se objeví výraznější kožní reakce na poštípání.

AGRESOŘI MEZI NÁMI Nejčastějšími původci alergie jsou včely a vosy, ale také sršni, tedy bodavý blanokřídlý hmyz. Komáři, ovádi a muchničky vyvolávají alergii jen výjimečně. „K rozvinutí výrazné alergické reakce je nutné opakované setkání s daným alergenem u geneticky predisponovaného jedince.
Vždy další kontakt s hmyzím alergenem vyvolá výraznější a rychlejší rozvoj místních i celkových alergických projevů,“ vysvětluje alergoložka Dagmar Pohlová. Včely a čmeláci nejsou „přirození agresoři“, to znamená, že bodnou jen v případě ohrožení, proto je nemůžeme po píchnutí „vytáhnout“ z kůže. Včela přijde po bodnutí nejen o žihadlo s jedem, ale i o kus zadečku a zažívacího traktu a umírá.
Vosy a sršni jsou velice agresivní a napadají nás sami od sebe.
Jejich žihadlo je bez ostnů, takže se dá snadno po bodnutí vytáhnout.
I proto mohou tito „agresoři“ bodat několikrát po sobě.

PŘÍZNAKY A PRVNÍ POMOC Pokud se objeví na kůži jen malý svědivý bolestivý pupínek a zarudnutí, které během několika hodin zmizí, pak nejde o alergii, ale o přirozenou reakci na hmyzí jed. Místní alergická reakce je mnohem větší, kožní reakce je výraznější, objeví se bolestivý rudý otok, který se může šířit a přetrvávat i několik dnů. „Celková reakce je nejzávažnější a může ohrozit na životě. Projevuje se brzy po bodnutí - obvykle do čtvrthodiny - nevolností, bušením srdce, dušností či dokonce kolapsem,“ říká dr. Pohlová. Při lehčí alergické reakci je dobré mít po ruce něco chladivého pro obklad nebo zaledování, atihistaminika (například Fenistil gel) apod.
Včelí žihadlo se pokuste odstranit tak, že jej ze strany vyškrábnete nehtem a pak zkuste odstranit zbytky jedu.
„V případě těžké reakce, tzv. anafylaktické, je nutné podání adrenalinu (Anapen či Epipen v autoinjektoru), inhalačního léku (Ventolin) a při vážnějších potížích raději vyhledejte lékaře,“ doporučuje lékařka.

Celková alergická reakce je léčena na lůžku a při pobytu se sledují životní funkce a podávají se léky formou infuze. Většinou jde o 24hodinovou hospitalizaci. Nezapomínejte ani na prevenci - pozor při konzumaci zmrzliny, ovoce, limonád, hlavně v přírodě, raději nedávejte dětem pestrobarevné oblečení, nevoňte se a dejte pozor na včelaře a jejich úly.
A pokud se k vám včela nebo jiný hmyz přiblíží, „nešermujte“ divoce rukama.
S sebou mějte pro děti Fenistil, případně antihistaminika v podobě sirupu a pro případy závažnější i kortikoid