Kůže: Posilte její obranu před atopickým ekzémem

Atopický znamená cizí, zvláštní, tedy něco, co není na svém místě. Ekzém, který mnohým lidem ničí jejich kůži, nemohl dostat trefnější náztev. Toho  nepříjemného, svědivého a bolestivého cizáka by každý rád zahnal z výsostného území svého těla.  Atopický ekzém (neboli atopická dermatitida) je dán dědičně, nikdy se ho člověk zcela nezbaví.

Proto se s ním musí naučit žít.  Atopický ekzém je chronické neinfekční zánětlivé kožní onemocnění. Vzniká na suché kůži a jeho průběh i projevy jsou různorodé. Není to ledajaká vyrážka, ale trvalý problém, který je náročný na péči i na psychiku pacientů. Přečtěte si, jestli se s tím dá něco dělat.


Co prožila Jitka z Drhlen na Mladoboleslavsku

U Tomáška se objevil ekzém třetí či čtvrtý týden po porodu. „Paní doktorka mi tehdy řekla, že to může být jen novorozenecká vyrážka a že to přejde,“ vzpomíná maminka Jitka. Jenže „vyrážka“ se rozvíjela stále víc. Tomášek se celé noci škrábal, budil se, plakal, měl bolení.
Když byly Tomáškovi tři měsíce, už nikdo nepochyboval, že se jedná o atopický ekzém.

„Stále jsem netušila a hlavně si nepřipouštěla, kam až může ekzém zajít. Některá léčebná doporučení se mi zdála absurdní - například na noc přivazovat miminku ruce k postýlce, aby se neškrábalo a kůži dál nedráždilo. To jsem nedokázala, ale bylo to náročné. Někdy jsme spali vsedě, mnohokrát za noc omývali a ošetřovali mokvající rány,“ říká mladá žena.

Teprve když byly Tomáškovi dva roky, dostala paní Jitka doporučení k doktorce Čapkové do pražské Fakultní nemocnice Motol.
Na specializovaném pracovišti nastal obrat k lepšímu. „V té době jsem také pochopila, že nemá smysl s nemocí bojovat, ale důležité je naučit se s ní žít,“ vzpomíná Jitka. Jakmile se podařilo utišit akutní vzplanutí ekzému a následné infekce, nasadila paní doktorka imunomodulační krém Protopic. Moderní terapie a pobyt rodiny u moře způsobily, že se nyní daří ekzém u Tomáška držet pod kontrolou.

Na alergologii Tomáškovi navíc zjistili alergii na mnoho potravin. Nesmí například ořechy, mléko, vejce či ryby.
Pro zmírnění příznaků alergie na ostatní potraviny bere léky. Omezení, která mu nemoc v životě přináší (musí nosit jen přírodní bavlnu, oblečení s minimem švů, dráždivá je pro něj drtivá většina pracích prostředků i kosmetiky), se tak ještě rozrostla. „Musím vědět, co mohu Tomáškovi dovolit a kdy lze v restrikcích polevit, abych ho zbytečně netrápila. Špatná psychika totiž také může nemoc zhoršit,“ zdůrazňuje maminka Jitka, která se ke způsobu, jak zvládnout ekzém Tomáška, složitě propracovávala. Všem rodičům malých pacientů by přála, aby včas získali informace týkající se této nemoci, obrnili se trpělivostí a tu svou cestu, jak pomoci svému dítěti, našli co nejrychleji. Kůže je naše těsnění, které občas nefunguje

Co ovlivňuje rozvoj atopické dermatitidy

Rozvoj atopické dermatitidy je podmíněn několika faktory: genetickou dispozicí, poruchou imunitních mechanismů, přítomností bakterie zvané zlatý stafylokok a také porušením bariérové funkce kůže.

Díky funkční kožní bariéře neuniká z kůže mnoho vody a naopak škodliviny nepronikají dovnitř těla. Je to tedy významný ochranný štít. Tvoří ji nejsvrchnější, rohová vrstva odumřelých buněk, přičemž mezibuněčné prostory jsou vyplněny tukovými látkami, především ceramidy, cholesterolem a mastnými kyselinami. Atopický ekzém se může snadno rozvinout, pokud je geneticky porušena kvalita i kvantita těchto tukových vrstev kožní bariéry. Lidově by se dalo říci, že je vadné kožní těsnění.

Méně hezká miminka

Často se atopická dermatitida projeví už v kojeneckém věku, což bývá pro maminky šok. „Novorozenec s vadou vzhledu je leckdy pro rodiče zklamáním, chtěli mít přece hezké dítě,“ vysvětluje první pocity doktorka Čapková. Maminky se navíc bojí na zarudlou a mokvající kůži miminka sahat, takže omezují spontánní doteky a mazlení. Kdo přežil bez ekzému kojenecké období, nemá vyhráno. Nemoc se může objevit kdykoliv během dětství, dospívání, ale i v dospělosti.

Blýská se na lepší časy?

Základem léčby ekzému je udržení a obnova kožní bariéry dobrým promazávadlem čili emolienciem. U mokvajících forem se používají obklady podle doporučení dermatologa. „V akutních fázích vzplanutí ekzému mají nezastupitelné místo kortikosteroidy, ale jen po dobu nezbytně nutnou. Při delším, už několikatýdenním používání totiž způsobují ztenčení kůže,“ vysvětluje doktorka Polášková. Novinkou třetího tisíciletí jsou takzvaná imunomodulancia. Ovlivňují poruchy, zlepšují rovnováhu a souhru složek imunitního systému. Na rozdíl od kortikoidů nemají výrazné nežádoucí vedlejší účinky na kůži a výzkumy prokázaly, že dlouhodobé užívání imunomodulancií podstatně omezuje jak dobu trvání ekzému, tak závažnost jeho projevů. Lékaři je mohou předepsat dospělým a dětem od dvou let věku.