S jídlem na miminka opatrně – mohou dostat ekzém
Atopický ekzém je alergická reakce těla na zevní podněty. Tuto reakci může u pacienta zavinit řada alergenů – potraviny, pyly, roztoče, plísně, prach atd. Stoupající počet lidí s ekzémem se tak přičítá změnám domácího a pracovního prostředí a konzumnímu životnímu stylu. Také proto někteří nemocní současně s atopickým ekzémem trpí i dalšími typy alergií: alergickou rýmou, záněty spojivek nebo migrénou.
Reakce imunitního systému pacienta s ekzémem se navenek projeví nepříjemnou svědivou vyrážkou. Aby byla léčba úspěšná, je nutné léčit jak kůži, tak vlastní příčinu onemocnění. To v praxi znamená odstranit nebo alespoň co nejvíce minimalizovat vliv alergenu, který nemocnému škodí.
Zjistit pro organismus škodlivou látku je ovšem nelehký úkol. Relativně nejlépe to jde v případě potravin.
Skladba jídelníčku je pro dítě s ekzémem velmi důležitá. Ekzémem mohou trpět i kojenci – v ČR je takto nemocných malých dětí až 15 000. V jejich případě jsou podstatné dvě věci: výhradní kojení do šesti až devíti měsíců věku a strava matky.
Ekzém u kojenců nejčastěji vzniká jako reakce na bílkovinu kravského mléka, což je jedna z mála alergií, která většinou vymizí s růstem dítěte. Kojící matka by se měla vzdát mléka a mléčných výrobků. Pokud se dítě musí přikrmovat, je potřeba nasadit hypoalergenní dietu. S jejím sestavením ovšem musí pomoci lékař-imunolog nebo alergolog, jen tak bude strava obsahovat všechny živiny, potřebné pro zdravý růst.
Při zařazování nových jídel je třeba dítě dobře sledovat a dávat pozor, zda nereaguje neobvyklým způsobem (vyrážka, kopřivka, zažívací problémy, otoky). Nevhodná strava je hlavní příčinou vzniku alergických reakcí. Hlavní zásada postupného přechodu na nemléčnou stravu zní: nespěchat! Například výrobky z bílé pšeničné mouky nebo s obsahem kvasnic, vejce a sýry většina dětí konzumuje dříve, než je pro jejich organismus žádoucí.
O zavádění mléka, ryb nebo dokonce ořechů do jídelníčku by se rodiče měli raději poradit s pediatrem nebo s nimi počkat do třetích narozenin, v případě mléka o něco dříve. Je dobré zapisovat si neobvyklé reakce. Ekzém dále mohou vyvolat nebo zhoršit kořeněná jídla, některé druhy ovoce a zeleniny (rajčata, květák, kiwi, citrusové ovoce), vejce a mléčné výrobky. Všechny potraviny pro malé dítě musí být nesolené, nedoslazované, nebarvené a nekonzervované. Nikdy děti nezvykejte na konzumaci sladkostí.
Nemléčné příkrmy by děti měly začít jíst až po ukončeném šestém měsíci věku, vždy postupně a po malých dávkách. Vejce a lepek se do stravy atopického dítěte zařazuje až v jednom roce. U všech malých dětí je žádoucí omezit kakao, čokoládu, kiwi a aromatické sýry. Mezi rodiči se občas objevuje názor, že pro děti je zdravé kozí nebo sojové mléko. Většina pediatrů před tímto trendem varuje. Bílkovina kozího mléka je pro dětský organismus stejně cizorodá jako bílkovina mléka kravského.
Mezi obecně rizikové potraviny dále patří například ryby, ořechy, arašídy, kiwi, ale i sója, u někoho i běžné zeleniny - například rajčata. Některé potraviny mohou vyvolávat takzvanou zkříženou reakci s alergií na pyly. Pozor je třeba dávat i na skryté alergeny – například v emulgátorech, přidávaných do stravy.
Skrytých alergenů je vůbec více, než si myslíme - namátkou sezamová semínka v běžném pečivu, pěna z bílku v kávovém nápoji, společný olej pro smažení ryb a ostatních potravin, oříšky v ovocné zmrzlině, sója a mléčná bílkovina v šunce, syrovátka v sladkokyselých bonbonech.
NEVHODNÉ POTRAVINY PRO ALERGIKA
Mléko: kravské, kozí, ovčí, výrobky z mléka
Ryby včetně sladkovodních
Sója: včetně sojového mléka
Maso: uzeniny, výrobky obsahující maso
Zelenina: celer, kapusta, chřest, žampiony, cibule, hrášek, paprika, ředkvička, křen, rajče
Ovoce: citrusové plody, exotické ovoce
Koření
Ořechy: vlašské, mandle, pistácie, kešu, burské
Výrobky z bílé pšeničné mouky
Čokoláda, kakao
Tyto vysoce alergenní potraviny
nejsou doporučovány po celý první rok. U ořechů a produktů moře to platí až do 3-4 let života dítěte