Těžce nemocné děti u lékaře neplatí

Bude dítě s alergií či astmatem platit třicetikorunový poplatek u lékaře? To záleží na tom, zda ho ošetřující lékař zařadí do takzvané DISPENZÁRNÍ PÉČE pro těžce nemocné. Děti, které mají závažné onemocnění, kvůli kterému musí velmi často k lékaři, neplatí třicetikorunový poplatek za návštěvu u lékaře. Musí být ale zařazeny do takzvaného systému dispenzarizační péče. Týká se to jen několika procent procent malých pacientů. Výjimka přitom platí až od prvních narozenin.

Systém dispenzarizace existuje už dlouhá léta. Původně byl vytvořen k tomu, aby jasně stanovil, jak má péče o těžce a dlouhodobě nemocné vypadat, jaká mají mít vyšetření a na jaké kontroly mají chodit. Nyní navíc vymezuje skupinu těch, kdo jsou osvobozeni od poplatků u lékaře. „Do dispenzarizace jsou zařazovány děti od roku do 18 let s konkrétní diagnózou, která vyžaduje dlouhodobé léčení,“ vysvětluje Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

Které děti platit nemusí

Poplatky u lékaře nemusí platit například děti s různými vrozenými vadami, cukrovkou, nemocným srdcem nebo onkologicky postižení pacienti. Celkem se jedná o zhruba 40 nemocí (viz Seznam nejčastějších diagnóz).
Jestliže ale třeba chodíte s dítětem pravidelně na alergologii, ještě to neznamená, že se vás tato výjimka neplacení zrovna týká. Platí totiž jen pro ty opravdu vážné případy. „Například takové plicní astma je poměrně široký pojem. Některé dítě může mít jen lehčí formu, která vyžaduje minimální léčbu, jiné zase naopak velmi vážnou a těžkou. A ta je teprve důvodem k dispenzarizaci,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.

O tom, zda bude dítě do této péče zařazeno a zároveň osvobozeno od poplatků za návštěvu lékaře, rozhoduje například i to, jak často a jakým způsobem astmatické dítě kašle, jak dlouho kašel trvá a jak mu fungují plíce. Podobně je tomu u alergií. Ne každé pupínky znamenají závažnou alergii, která je do dispenzární péče zařazena. Naopak bez výjimky jsou dispenzarizovány onkologicky nemocné děti.
Další skupinu pacientů, kteří neplatí třicet korun za návštěvu u lékaře, tvoří děti s psychickými poruchami, autisti nebo pacienti s mentální retardací. Osvobozeni od poplatků jsou také mladiství do 18 let, pokud trpí nějakou pohlavní chorobou. U gynekologa zase neplatí dívky, které berou hormonální antikoncepci či jsou těhotné.

Kdo zařazuje děti do dispenzární péče Kdo určí, že je dítě dispenzarizováno?

Obvykle registrující lékař, což je v případě dětí pediatr. Ke svému rozhodnutí ale často potřebuje vyjádření specialisty – například alergologa nebo třeba kožního lékaře. Dispenzární péči pak doporučí po dohodě přímo se specialistou.
Například u chronické formy astmatu nebo u cukrovky děti docházejí do specializovaných ambulancí, praktický lékař by však měl vědět, jaké užívají léky, měl by mít k dispozici zprávy z odborných ambulancí. Pediatrovi to pomůže při správné léčbě u akutních onemocnění, rodičům zase při odpuštění poplatku, pokud vyšetření bude přímo souviset s chronickou nemocí.

Například pokašlávající astmatik s největší pravděpodobností platit nebude, když pediatr poslechem zjistí, že mu hvízdá na plicích – to je zjevně následek těžkého astmatu, kvůli kterému je dispenzarizován. Rozhodnutí je ale vždy na tom, jak daný případ posoudí ošetřující lékař. Jisté ale je, že pokud si astmatické dítě zlomí ruku, platit u lékaře bude.
Souvislost se základním onemocněním, pro které dítě neplatí poplatky, vždy posoudí lékař, který ho vyšetřuje. Za hospitalizaci či pobyt v lázních však zaplatíte 60 korun na den, i kdyby léčba přímo souvisela s danou diagnózou. Když bude například maminka s astmatickou dcerou několik dní v nemocnici, poplatkům se nevyhne.

Vyžádejte si potvrzení

Jak prokážu, že je moje dítě v dispenzární péči? „Doporučujeme odborným lékařům, aby potvrzení rodičům psali, zvláště u sporných diagnóz. Rodiče zase učíme, aby si tyto informace vyžádali,“ říká Hana Cabrnochová.
Informaci o závažné diagnóze lze zaznamenat například do zdravotního a očkovacího průkazu, někteří pacienti mají elektronickou zdravotní knížku, kde je pro tyto zprávy také prostor. Stejně tak si mohou vyžádat od odborníka zprávu, kde se napíše o zařazení do dispenzární péče a jasně definovaná forma onemocnění. Některé diagnózy jsou naprosto bez diskusí, například cukrovka, strabismus (šilhání) nebo psoriáza (lupénka). Ale třeba u těžké alergie už je nutné potvrzení mít, aby nedocházelo k pozdějším dohadům, kdy se má poplatek platit a kdy ne.

O tom, zda dítě bude zařazeno do takzvané dispenzární péče, rozhoduje dětský lékař. Záleží nejen na diagnóze, ale i na průběhu onemocnění.