Přehnaná hygiena škodí

Ve vyspělých zemích je osobní hygiena samozřejmým standardem. Bydlíme v čistých domech, pijeme nezávadnou vodu a prodej i úprava potravin se řídí přísnými předpisy. Výzkumy však ukazují, že úzkostlivá hygiena jde ruku v ruce s nárůstem alergických onemocnění.

PRŮZKUMY

Zajímavým příkladem je porovnání nedávného vývoje v západním a východním Německu. Před pádem berlínské zdi trpělo v západní části Německa alergií pětadvacet procent veškeré populace, zatímco na východě byl podíl alergiků sotva pětiprocentní. Deset let po sjednocení se počet alergiků na východě zvýšil pětinásobně a prakticky se vyrovnal poměrům na západě. Provedené výzkumy dávají příznivější stav populace v bývalé NDR do souvis losti s výrazně vyššími počty dětí v předškolních zařízeních a s nižšími hygienickými normami. Podobný nárůst alergických onemocnění sledujeme v poslední době i v jiných zemích bývalého východního bloku. Tyto státy rychle dohánějí západní svět v čele s Velkou Británií, která vykazuje alarmující počet 33 procent alergických osob.

Zvyšuje se počet alergií na pyl, potraviny, léky a bodnutí hmyzem, roste však i množství případů diabetu a dalších autoimunních chorob. V pozadí tohoto vývoje může být přehnaná hygiena, která bere imunitnímu systému podněty a uvádí ho tak ve zmatek. Při nedostatku nepřátel z vnějšího okolí se pak imunitní systém stále častěji obrací proti vlastnímu tělu a hledá nepřítele tam, kde žádný není.


Výzkum z roku 1998 provedený u půl milionu dětí z 56 zemí ukázal, že alergické astmatické potíže, senná rýma a ekzémy se vyskytují v některých zemích až šedesátkrát častěji než v ostatních. Nejvíce postiženy byly Velká Británie, Irsko a Austrálie. Na konci žebříčku stály východoevropské země, dále Čína a Indie.

RODINA

Vedle bydliště a životního prostředí hraje roli i rodinné zázemí. Britští vědci zjistili sennou rýmu nebo alergické ekzémy u dvaceti procent jedináčků. Tento podíl klesal spolu s rostoucím počtem dětí v rodině, při pěti dětech se snižoval již o plnou polovinu. Dánský výzkum zase prokázal jasné snížení alergických potíží u dětí, které měly domácí zvíře nebo navštěvovaly společná předškolní zařízení.

Z tohoto pohledu tedy nejsou pohodlné a čisté byty ve městě, daleko od vesnických chlévů a hromad hnoje, žádnou velkou výhrou. Vědci se nyní snaží objasnit, proč tomu tak je. Náš imunitní systém potřebuje s největší pravděpodobností pravidelný kontakt s mikroorganizmy a parazity, aby mohl připravit patřičné zbraně a udržovat je v pohotovosti. Při nedostatku takových podnětů začne reagovat na neškodné podněty, například na pyl, parfém, roztoče, nikl nebo insekticidy a v některých případech se imunitní reakce obrátí dokonce i proti buňkám vlastního organizmu.

T - POMAHAČE

Důležitou funkci v našem imunitním systému mají takzvané Th buňky neboli T-pomahače. Pokud do buněk vniknou patogenní mikroorganizmy, například viry, aktivují se buňky Th-1, které rozpoznají nepřítele a aktivují makrofágy, tedy buňky, které nebezpečné vetřelce přímo likvidují. Pomocné buňky Th-2 bojují s patogeny vně buněk pomocí protilátek nebo chemických sloučenin. Nadměrná aktivita těchto buněk může způsobit alergické reakce. Za normálních okolností jsou obě skupiny v rovnováze. Vybuzené buňky Th-1 současně kontrolují a tlumí činnost svých kolegů Th-2. Pokud nemají dostatek vlastních nepřátel, například v důsledku přísné hygieny či po aplikaci antibiotik, jejich aktivita se utlumí a otevírá se širší pole pro buňky Th-2. Alergické reakce nejrůznějších druhů tím mají volnou cestu.

Přílišná aktivita buněk Th-1 může vyvolat autoimunitní choroby, k nimž řadíme například diabetes prvního typu, artrózu nebo roztroušenou sklerózu. K pochopení všech souvislostí zatím chybějí vědcům potřebné podklady. Existuje například průkazná souvislost mezi častým výskytem parazitních červů a nízkým počtem alergií, avšak její důvod zůstává nejasný. Tělo totiž reaguje na výskyt červů zvýšenou aktivitou buněk Th-2, které za jiných okolností mohou vyvolat alergické reakce. Existuje několik teorií, jak tuto dis -proporci vysvětlit, faktem však zůstává, že oblasti s vyšším počtem parazitních onemocnění a infekčních nemocí jsou současně oázami s nejnižším počtem alergií. 

HYGIENA

Vztah hygieny a alergických onemocnění je jen jednou z hypotéz, které se pokoušejí o vysvětlení prudkého nárůstu alergií v moderním světě. Dalšími faktory mohou být dědičnost, znečištění životního prostředí, zvýšené množství alergenů v ovzduší nebo třeba změna životního stylu. I kdyby se prokázal rozhodující vliv infekčních podnětů z okolí, neznamenalo by to ani zdaleka, že bychom se alergie zbavili válením v prachu a zanedbáváním osobní hygieny.

IMUNITNÍ SYSTÉM

Imunitní systém se vytváří v embryonálním stavu a v prvních letech života dítěte. K vytváření vhodných podnětů z okolního prostředí by možná stačil pobyt v přírodě, například na ekofarmě. Pokud však budeme žít ve stále sterilnějším prostředí, mohli bychom se jednou dočkat toho, že nám lékaři budou k preventivnímu posílení imunity předepisovat přesně dávkované množství vybraných nečistot v úhledných tabletkách.