Příčiny prudkého nárůstu alergií

V současné době počet alergických onemocnění narůstá. Přes řadu populárně vědeckých pořadů v elektronických médiích a článků v tisku, je úroveň znalostí o alergických onemocněních v populaci nízká a zasluhuje větší pozornost, a to nejen v období pylových sezon.

Alergie narůstá zejména v civilizovaných zemích a příčin je hned několik:

Dlouhodobý pobyt v interiérech

Nárůst alergií i dalších respiračních onemocnění má příčinu i ve skutečnosti, že mnohem více času než dříve, trávíme v uzavřených prostorách. Vzduch v uzavřených místnostech bývá totiž až desetkrát toxičtější než ovzduší na ulici a až stokrát znečištěnější než vzduch v přírodě. Mezi faktory, které působí na náš organismus při pobytu v interiérech patří klimatizace, těsná plastová okna, prachové mikročástice, smog, chemické výpary z umělých hmot a nábytku, bakterie, viry, spóry plísní, roztoči. Potom, zejména v chladnějších obdobích roku, kdy méně větráme, působí tyto škodlivé látky na náš organismus prakticky celý den. V této souvislosti se hovoří o tzv. sick building syndromu, tedy souboru příznaků z doslova nemocných budov. Největší část škodlivin přitom proniká do těla právě plícemi.

Zplodiny z aut

Zplodiny z aut, zejména dieselových motorů. Mikročástice z těchto zdrojů působí nepříznivě tím, že se váží na pylová zrna v ovzduší, a navodí tak vyšší alergizující potenciál těchto pylů.

Globálním oteplování

Globální oteplování sebou přináší šíření nových alergenů ve venkovním prostředí.

Přehnaná hygiena

Odborně se stále diskutuje o hygienické hypotéze, kde se předpokládá jistý protektivní vliv, méně úzkostlivě pojaté hygieny, v časném období života dítěte, na rozvoj alergických chorob. Podle této představy dochází k jisté dokonalejší vyváženosti imunitního systému vlivem bakteriální a virové infekce, se kterou je dítě v útlém věku včas konfrontováno.

Naopak v téměř sterilním prostředí, nadměrně pojaté hygieny se navodí spíše nerovnováha s následným snazším rozvojem některých alergií. Tato představa však není jednoznačně vyřešena a její všeobecná platnost zůstává otázkou.

Životní styl

Mezi negativní vlivy nového životního stylu patří nedostatek pohybu, intenzivní a dlouhodobí stres, obezita (může až zdvojnásobit riziko rozvoje alergických onemocnění)

Za nedostatkem pohybu vězí nejen sedavý způsob zaměstnání, ale i pasivní pojetí zábavy, o čemž svědčí různé údaje počtu hodin strávených v jednotlivých zemích před TV obrazovkou.

Tato skutečnost je značně alarmující právě u dětí. Změna životního stylu je rovněž dána masivním vstupem nových technologií do každodenního života většiny obyvatel. Tyto vlivy zásadním způsobem ovlivnily naše myšlení, jednání a chování a jejich průvodním jevem je dramatický nárůst stresu. Vliv stresu na nárůst některých civilizačních onemocnění, včetně alergií, je stále nedoceněný a nezdá se zatím, že by se vývoj v této oblasti měnil k lepšímu. Řada dospělých žije v mylné představě, že opravdové stresy mají jen dospělí. Avšak i děti mají své stresy ve škole i doma, což přináší neblahé důsledky.